Rozhodčí řízení v České republice je alternativním způsobem rozhodování sporů na základě zákona č.216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Právní úprava rozhodčího řízení vychází již ze starověkého římského práva, tudíž má velikou tradici. Dle právních historiků dokonce arbitráž předcházela klasickému soudnímu řízení.
Spory v rozhodčím řízení závazně rozhodují rozhodci - arbitři, kteří jsou k tomu stranami sporu povoláni. Rozhodce může rozhodovat pouze majetkové spory, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu a jestliže by strany sporu mohly o předmětu sporu uzavřít smír (tzv.arbitrabilita). Pravomocné rozhodnutí arbitra - tzv. rozhodčí nález - je způsobilý k okamžité exekuci ihned po doručení stranám sporu. Rozhodčí nález má tak v důsledku stejné účinky jako pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, tj. zejména může být proveden výkon takovéhoto rozhodnutí exekutory nebo soudními vykonavateli. V rozhodčí praxi je pro maximální pružnost a hospodárnost řízení osoba rozhodce určena dle seznamu rozhodců tak, aby spor rozhodoval vždy ten rozhodce, který je pro danou materii odborně kvalifikovaný, disponuje takovým časovým prostorem, který zajišťuje efektivní běh řízení a v neposlední řadě splňuje podmínky nepodjatosti.
Česká asociace pro arbitráž (CAA) poskytuje rozhodcům materiální, technické, personální, školící a administrativní zázemí, čímž arbitrům vytváří podmínky pro nerušený průběh řízení a pro dosažení nejvyšší možné míry hospodárnosti řízení.
Předpoklady a postup rozhodčího řízení
1. Uzavření rozhodčí smlouvy - buď v podobě rozhodčí doložky /před sporem/ nebo smlouvy o rozhodci /po vzniku sporu/, případně tzv. neomezený kompromis
2. Podání žaloby jejím doručením do sídla České asociace pro arbitráž
3. Určení rozhodce /příp.rozhodců/, které provede člen prezidia asociace na základě kritérií odbornosti, nepodjatosti a požadavku efektivnosti vedení řízení
4. Posouzení arbitrability sporu a platnosti delegace rozhodování sporu ze soudu na arbitra
5. Vyrozumění žalovaného o rozhodčí žalobě a stanovení lhůty žalovanému pro vyjádření k žalobě
6. Jednání před arbitrem - v zásadě jen v písemné formě, ústní jednání zpravidla neprobíhá
7. Vydání rozhodčího nálezu a jeho doručení stranám
8. Přezkumné řízení - je-li to stranami před zahájením sporu výslovně ujednáno, tento institut se v praxi téměř nevyužívá
9. Nabytí právní moci a vykonatelnosti ke dni doručení /v rámci ONLINE řízení ke dni doručení e-mailu s nálezem podepsaným zaručeným elektronickým podpisem/
10. Výkon rozhodnutí
Rychlost řízení závisí nejen na složitosti případu, ale především na kvalitě podkladů a důkazů, které předloží žalobce či žalovaný a dále též na tom, jakou míru formálnosti budou strany sporu vyžadovat. Řízení totiž může proběhnout jak elektronickou formou ONLINE, tak převážně písemně, případně za konání ústního jednání. Více o formách řízení, které zajiš?uje Česká asociace pro arbitráž, se dozvíte zde.